Zrusit vetny rozbor je pochopitelne blbost

Netusim, kolik je nekterym mistnim diskuterum let, ale kazdy, kdo uz je nejaky ten patek dospely vi, ze si nepamatuje vyjmenovana slova, ale pamatuje si, jak se

ktera slova pisi. Pochopitelne proto, ze uz toho ma pomerne dost nacteno.

Tezko ale bude mit tolik nacteno zak seste tridy. Pokud navic bude doma sedet

cele hodiny na zadnici, tak si zase za chvili jini budou stezovat, ze

ma kazdym rokem o 10 kg nadvahy vice. Holt nekomu jde lepe rozbor, jinemu slohova cviceni, jiny rad pocita priklady a premysli nad slovnimi ulohami, no a jiny radeji dela chemicke pokusy. Kazdy jsme, diky bohu, jini, a tak mame svet ruznorodejsi. Rusit kvuli tomu ale vetny rozbor, je totalni zhovadilost.

Souhlasím s blogem i diskusí,

ale jakožto člověk, živící se vzděláváním adolescentů musím ještě dodat, že většina studentů jeví minimální snahu si cokoliv zapamovat i pouhým zopakováním natož pak biflováním. Veškerá zodpovědnost za získání vědomostí je dnes kladena na učitele, od kterým se očekává, že látku podají maximálně zábavně a to tak, aby ulpěla v mozku naprosto samovolně (jako třeba oblíbený videoklip, pornoscéna ....) Těmito bludy zásobují rodiče i studenty různé "převratné" teorie a metodologie, placené z EU a sloužící hlavně jako penězovod pro rádoby vzdělávací agentury. Pedagog, který vyžaduje snahu žáků je považován minimálně za trapného, nebo snad dokonce nekompetentního. Nelze se potom divit, že školství (vlivem okolností) produkuje zakrnělé jedince. Co čekat od systému, kde student se stal klientem (rozuměj vzácným a obletovaným).

Re: Souhlasím s blogem i diskusí,

To je velmi přesné.

Ono je takové jedno staré přísloví "Bez práce nejsou koláče", tady holt se nám někteří "vzdělanci" snaží namluvit že práce je zbytečná že ty koláče bez té práce budou, konkrétně ve škole že to těm žákům nasypou do hlaviček během zábavy a hraní.

Ještě by bylo potřeba potom pro tyhle absolventy vytvořit pracovní místa "práce hrou"

Vyhledat - pochopit - zapamatovat

Napsal jste velmi dobrou úvahu a já s vámi souhlasím. I v praktickém životě musí běžný člověk zjednodušeně řečeno používat model učení "vyhledat-pochopit-zapamatovat". Jakmile některá z těchto složek nefunguje, je jedinec nepoužitelný.

Moudré!!!

Moudřejší názor než to, co bylo prezentováno v sobotní MF Dnes. I mladý člověk ví, že třeba větný rozbor je potřebný a užitečný!!! Bravo! A taky ví, že jisté znalosti jsou potřebné!!!

docela rozumný článek

a mně na něm připadá nejpozoruhodnější, že autor (prosím pěkně - docela bez urážky a despektu), ještě mladíček, postihl, byť implicitně,  jeden hrozný a rozšířený nešvar, totiž škatulkování a nálepkování. V tomto konkrétním případě se pojem "učení" přelepí nálepkou "biflování" a tím má být věc odbyta. Autor hezky vystihl i podstatu biflování: to je jako naučit se nazpaměť bibli v koptštině, ze které člověk nerozumí ani slovo. Ovšem učení má celou řadu rovin a stupňů - nejdřív se naučit písmenka, psát a číst (to je zpočátku vlastně také "biflování") pak postupně to další - ideální by bylo, kdyby učící se uměl učivo rovnou taky chápat, ale to dokáže opravdu málokdo. Je celkem jasné, že mnoho věcí si člověk do hlavy nějak natlouct musí, nemusí to být právě posloupnost franckých králů, ale třeba technik se bez znalosti spousty fakt, vzorečků atd "zpaměti" prostě neuživí. Ono totiž neexistuje žádně jen tak tvořivé myšlení, totiž bez znalostí,  to uměl jen strýc František ze Saturnina.

Pamatuji se ty řeči

O tom se mluvilo už za socialismu, věci chápat, nebiflovat se mechanicky atd. Ve skutečnosti bylo středoškolské učivo zejména o paměťovém učení. Převaha chápání byla jen u matematiky a fyziky. U ostatních předmětů to bylo opačně, pamatovat si věci, pak snad mezi tím kvantem věcí vidět souvislosti.

Je pocitvé studentům říci, že učení se je hodně, opravdu hodně o pamatování si. Pamatování bez pochopení nestačí u matematiky a fyziky, potažmo u odvozených technických věd jako elektrotechniky. Jinak to je ale zejména o pamatování si. Chápat věci, to nebývá zas tak složité (chemie, dějepis) - aspoň ne ve středoškolském učivu.

Takže nemít pokryteckou rétoritu ke studentům, o samém pochopení a žádném biflování. Říct narovinu, že je to zejména o paměťové práci, pak i dalších věcech. Kdo by vážně věřil tomu, co říkají pedagogické vědecké ústavy, tak by při zkoušení v reálné situaci pohořel.

Re: Pamatuji se ty řeči

To biflování předvádí často žáci a studenti

Typickým příkladem je matematika. Místo pochopení a na základě pochopení principu relativně snadného zapamatování se mnozí navrčí vzorečky, kde jim ta písmenka moc neříkají. Pak jsou schopni se naučit i příklady, celé řešení. Nepochopí, o co jde, ale naučí se celý postup z nějaké učebnice. Učitel takovéto žáky propadnout nenechá, to bysme pak neměl tak vysoké procento maturantů.

Paměťové učení ale své místo má. Těžko si něco odvodit v zeměpise, dějepise. Taky chemie nebo biologie je především o zapamatování kvanta věcí. Pochopení zde nebývá zas tak složité. Ono i v té historii může jít o složité souvislosti. Jenže na zš a sš to probírat nejde. Takže jednoduché souvislosti a relativně nevelké množství věcí k zapamatování. Pamatovacích je většina předmětů. V cizích jazycích je jistě důležité pochopit gramatiku. To bývá pro dosti lidí těžké. Namemorovat se slovíčka dokáže ovšem každý. Ale i zde, se učitel spíše ustrne nad žákem, který se namemoruje a moc nechápe než opačně. Který pochopí

Re: To biflování předvádí často žáci a studenti

pravidlo, ale neumí ta slovíčka. Gramatika není jen věcí pochopení, užívání je věcí drilu. Což je spíše mechanická činnost. Mluvit je třeba automaticky, přemýšlet nad obsahem a ne nad gramatikou, jak utvořit větu.

Nějak bych nechtěl doktora, který nemá namemorované velmi rozsáhlé lékařské vědomosti, vč. vědomostí z chemie, biologie a i té fyziky. Jistě, najít v knihách si lze vše. Jenže doktor rozpozná nemoc tehdy, když ty vědomosti má v hlavě, ne v knize. Při operaci či zákroku nelze spoléhat na knihu, ale jedině na svoji hlavu - paměť. Chemik, právník - ti musí taky znát věci, mít je v hlavě. I na matfyzu lidi zkouší z toho, co si pamatují. Pochopit teorii, zapamatov si věty, zapamatovat si jejich odvození či důkazy. Zapamatovat si, jak se počítají příklady z vyšší matematiky. Spousta pamatování - ovšem věcí složitějších. Pochopit, pak si pamatovat. V ostatních vědách je to ale méně náročné na pochopení, více o pamatování si.

Když oni právě ti co tak křičí proti tomu biflování

tím myslí to obyčejné učení, které je nejen nutné k načerpání toho skutečně potřebného do hlavy, a mimo jiné se tímhle trénuje i mozek, vyjadřovací schopnosti atd.  Tady těm jde jde evidentně o to udělat tu školu nějak tak aby se tam nikdo nemusel namáhat, protože do  hlavy to všem naskáče samo nějakou hrou. Jestli se tohle prosadí tak budeme za pár let národem hlupáků. Osobně jsem člověk který se snaží všechno pochopit, matematické vzorce atd. jsem nebifloval nikdy, ale bez nějakého toho biflování z nikoho být inteligent nemůže, to může být jen s člověka který potřebné vědomosti má + k tomu má schopnost logicky uvažovat, což se nahradit biflováním nedá.

Já jenom čekám až někdo přijde s teorií že je pro sportovce škodlivé posilování, že je škodlivá jakákoliv práce, kde se nepřemýšlí atd..

Re: Když oni právě ti co tak křičí proti tomu biflování

Tady jsme taky o toho že každá škola by měla vědět co je potřeba, jaké znalosti a schopnosti  jsou třeba na profesi na kterou se na ní studenti připravují. A to je pak učí. Pokud jsou profese kde se musí všechno našprtat nazpaměť a mohou jí dělat jen ti co se to naučí (třeba medicína), tak na tom ty školy bazírují. Pokud jsou profese, kde to pak jde "vocekat ",a není podstatné to mít v hlavě, tak tomu se přizpůsobí i výuka. na škole. A pokud chce mít student "jenom titul" a nějak se ani nezajímá o to co bude v životě dělat, a tu školu si zaplatí, tak mu ten diplom taky někde dají, akurát mu nebude k ničemu....

ano,obecně máte pravdu

Ale největší problém je v tom určit které vědomosti by se tedy měly učit-a taky které ty nepodstatné už ne,ale člověk by si je mohl,když potřebuje,vyhledat na tom Internetu. Kdybych zůstal u otázky"Jaké máte názory na stoletou válku?“co je podstatné,vědět přesně od kdy do kdy se vedla,jména panovníků, bitev,atd..

a nebo vědět jaké příčiny k ní  k ní vedly,nejen jak skončila ale i jaké důsledky měla pro Evropu(dosti podstatné), jaké další důležité události se během ní děly(drobnou epizodkou této války byl boj Johanky z Arku).

V tom má školství velké rezervy.Ale můj názor je ten, že kromě těch skutečně důležitých znalostí (matematika do určitého stupně,jazyky,odborné předměty pro dosažení požadované odbornosti)by měla škola učit takové základy aby člověk měl "pojem " že něco existuje(stejně jinak většinu dalšího brzo zapomene),a pak si ty znalosti doplňoval během života, "podle své potřeby",kulturní,historické filozofické,ideové,technické,jsou tu filmy,divadla,výstavy,knihy, časopisy..

super

super nazory a nelze nez souhlasit