Choďme k volbám!

Účast u letošních krajských a senátních voleb byla hluboko pod polovinou oprávněných voličů. Já se ptám proč? Proč nevyuživáme té možnosti, kterou nám demokracie nabízí?

Zhruba od 35 % do 44 % byla letošní účast u krajských voleb. Kde je dalších 60 % voličů? Můžeme takový výsledek považovat za legitimní? Můžeme -  i kdyby jich přišlo ještě míň.

Naši předci bojovali za všeobecné volební právo pro všechny bez jakéhokoliv rozdílu. Když se nám možnosti konečně dostalo, zvolili jsme si do čela státu komunisty, kteří z voleb udělali jen frašku v podobě účasti nejméně 99, 9 % obyvatel, kteří následně „dobrovolně zvolili“ kandidátku Národní fronty.

Po roce 1989 jsme možnost volebního práva opět získali zpět a nakládáme s ní, jako kdyby to bylo cosi nepotřebného, cosi zbytečného. Co tedy chceme?

Mladí prvovoliči jsou kolikrát z voleb nešťastní, že jejich hlas stejně nic nezmohl. Ve škole jim je do hlavy vtloukáno, ať chodí k volbám a využijí tak toho, co demokracie nabízí. Doma ovšem můžou vidět rodiče naštvané na celý svět a všechny politiky, které nazývají všemi možnými vulgárními výrazy. Ke svým prvním volbám tak jdou mladí kolikrát sami a rodiče nachází doma opět ve stejném náladě, jako když k nim mířili. 

Proč těch 60 % oprávněných voličů, ale nedalo šanci některé z neparlamentních stran? 

Protože je to v naší povaze. Remcat v hospodě u piva, na všechno kolem sebe nadávat, ale pro zlepšení situace nic neudělat.

A volit komunisty? Radši se nevyjadřuji.